Dlouhodobý stres je také nazýván jako chronický a pro organismus člověka znamená mimořádnou zátěž s dopadem na tělesné a duševní zdraví, které může vyústit v deprese, panické ataky nebo je zkomplikovat. Chronický stres zpravidla nastává, když na člověka dopadají nepolevující požadavky a tlaky. Zlomový bodem je pak stav, kdy člověk přestane stres z důvodu dlouhodobosti registrovat, což postupně může vést ke spuštění onemocnění, a to proto, že je oslaben náš imunitní systém, a jsme tak náchylnější například k virovým onemocněním nebo tvorbě zánětů.
Chronický stres také může prodloužit dobu potřebnou k zotavení se z nemoci nebo zranění. V mozku se spouští mechanismus, který vede ke snížení možnosti kontrolovat míru stresu. Organismus zaplaví hormon kortizol, a mysl je tak v neustálém módu přežití. Samotný stres tlumí spoustu činností, které potřebujeme pro každodenní fungování, jako je trávení, funkce imunitního systému, komunikaci s lidmi a další. To je jedním z důvodů, proč je chronický stres často zmiňovaný s ohledem na péči o vlastní zdraví. S chronickým stresem totiž strádá jakákoliv aktivita, o kterou se v běžném fungování pokoušíme.
Pro lepší představu, co vše chronický stres ovlivňuje:
Respirační a kardiovaskulární systém – ve stresu je srdce mnohem více namáháno. Stresové hormony zároveň vedou k zúžení cév, čímž pomáhají více okysličit naše tělo a svaly. Díky tomu máme více energie a síly k jednání, ale zároveň i vyšší tlak. Tímto dochází k přetížení kardiovaskulárního systému a zvýšení pravděpodobnosti infarktu nebo mozkové mrtvice.
Svalovová soustavu - jak již bylo zmíněno, tak v případě chronického stresu dochází k okysličení svalů, které se napnou, aby nás chránily před zraněním. Pokud jsou ale svaly napjaté neustále, dochází k bolesti hlavy, zad nebo ramen.
Změny na tělesné váze – v některých případech dochází ke ztrátě chuti k jídlu nebo naopak k extrémnímu přejídání.
Trávicí soustava – ve stresu zvyšují játra hladinu cukru v krvi, která nám dodává energii, naše tělo ale nemusí být schopné přírůstek cukru zpracovávat, a tak nám spíš může přivodit riziko cukrovky. Chronický stres způsobuje též vředy a může ovlivnit i způsob, jak se jídlo pohybuje v našem těle, což následně vede k průjmům nebo zácpám. Samozřejmě může dojít i k nevolnosti, zvracení a bolesti břicha.
Sexualita - chronický stres je spojený se ztrátou chuti na sex, jelikož může dojít k poklesu hladiny testosteronu u mužů (a tak i k produkci spermií a impotenci). U žen zase může negativně ovlivnit menstruační cyklus nebo zhoršit příznaky menopauzy.
Duševní zdraví – v neposlední řadě, jak jsme zmiňovali, ovlivňuje stres naše duševní zdraví. Chronický stres je spojený se zvýšenou hladinou hormonu kortizolu v krvi, což snižuje hladinu serotoninu a dalších neurotransmiterů v mozku včetně dopaminu. Nedostatek těchto hormonů vede ke vzniku deprese. V situaci, kdy hormonální systémy fungují normálně, regulují biologické procesy jako je spánek, energii apod., a mají i pozitivní vliv na naši náladu a emoce.
Chronický stres může vést i ke vzniku panických atak. Posttraumatická stresová porucha se například může spustit po traumatickém nebo stresujícím zážitku. Některé chronické stresy mohou pocházet z traumatických dětských zkušeností, které byly internalizovány a přetrvávají do současnosti.
Ač se předchozí řádky můžou zdát nanejvýš deprimující, tak nad nimi nemusíme ztrácet hlavu, neboť psychicky odolní lidé mají podstatnou schopnost, a totiž osvojení si strategií, které jim umožňují stres kontrolovat a účinně s ním pracovat, což se může naučit kdokoliv z nás.
Zdroje:
https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Stres---jak-se-ho-zbavit-a-nenicit-si-zdravi,-radi-celostni-terapeut-Jiri-Capovec__s10012x19919.html
https://www.michalkaczor.cz/encyklopedie/stres/chronicky-stres/ https://codeoflife.cz/mysl/stres/chronicky-stres-je-jako-protrzena-prehrada/
