LÉČBA SYNDROMU VYHOŘENÍ





V předchozím článku jsme si řekli co je syndrom vyhoření, jaké jsou rizikové faktory nebo příznaky. Jak se tedy popasovat se syndromem vyhoření?





Pokud si uvědomujeme, že se s námi něco děje, bývá to dobré znamení protože stále komunikujeme sami se sebou, vedeme spolu vnitřní dialog a neztratili jsme napojení na tělo a jeho signály. Potom je dobré se zamyslet nad šesti následujícími oblastmi našeho života:


rodina/partnerství

práce

zdraví a fyzická kondice

sociální kontakty

individuální koníčky

víra/spiritualita


Můžeme si sami říci jak vypadají jednotlivé oblasti. Sepišme si, jak máme tyto oblasti pokryté, které se věnujeme více, a jestli jsme na některou z nich nezapomněli. Zároveň se můžeme zamyslet jakým způsobem se výše uvedené oblasti mění v čase, jestli dochází k nějaké změně a pokud ano, tak jakým směrem.


Dalším krokem bývá zamyšlení, jak se toto mění v čase. Jak jsme na tom byli před šesti měsíci, před rokem? Před pěti lety? Došlo k nějaké změně? V jakých oblastech a jakým směrem? Pokud vidíme, že je mezi nimi nevyváženost, měli bychom se pokusit o znovunastolení rovnováhy.


Velmi důležité v rámci prevemce je vnímat sebe sama, svoje myšlenky, pocity a vést jakýsi "vnitřní dialog" sám se sebou. Naslouchat sám sobě, snažit se porozumět svým emocím. Vědět, co mě těší, co mi dělá radost, co mi dává smysl, kde umím tzv. “upustit páru“. Naučit se vyvažovat pracovní zatížení i jinými aktivitami a nezapomínat na vztahy - k sobě, k blízkým a k přátelům a hledat rovnováhu mezi již zmíněnými šesti oblastmi našeho života.


Léčba


Na začátku každého problému je potřeba**, aby si člověk připustil, že něco není v pořádku** a kontaktoval odborníka (psychologa nebo psychiatra).


Při léčbě se využívají převážně psychologické a psychoterapeutické přístupy, které se snaží změnit pacientův postoj k práci.


Jedná se například o tyto přístupy:


Existenciální psychoterapie

Kognitivně-behaviorální terapie

Transformační systemická terapie

Logoterapie V. E. Frankla


Během terapie by se měl pacient společně s lékařem soustředit nejen na odstranění nejakutnějších potíží a příznaků (deprese), ale také pracovat na získání realističtějšího přístupu k zaměstnání i k životu. Z pohledu pracovní pozice je dobré uvažovat o změně místa nebo dokonce profese, pomoci může ale také dlouhá dovolená.


Zdroje:

https://zdravi.euro.cz/clanky/syndrom-vyhoreni-priznaky-prevence/

https://terap.io/blog/prakticke-tipy/syndrom-vyhoreni