Syndrom je psychický stav objevující se často u lidí pracujících v profesích, které vyžadují každodenní mezilidskou komunikaci. Mezi profese, u nichž hrozí zvýšené riziko SV, patří hlavně sociální pracovníci, zdravotníci či učitelé, pro jejichž práci je klíčová komunikace Souvisí ale také s nevhodnými pracovními podmínkami, nezdravým životním stylem nebo chronickým stresem. Jde o duševní stav popisovaný jako naprosté vyčerpání, vyhasnutí. Dále jsou přítomny pocity naprosté beznaděje a bezmoci a celkově postiženému chybí radost ze života.
O tom, že syndrom vyhoření není fenoménem posledních let svědčí skutečnost, že psychonalytik Herbert J. Freudenberger popsal syndrom vyhoření už v roce 1974. Syndrom vyhoření se odlišuje od deprese a únavy tím, že z počátku postihuje pouze pracovní oblast (ostatní oblasti lidského života nejsou alespoň zpočátku zasaženy). Postupem času však může dojít k rozvoji deprese či chronické únavy. Hlavním signálem syndromu vyhoření jsou pochybnosti týkající se smyslu vykonávané práce.
Syndrom vyhoření postihuje stejně často ženy jako muže a zdá se, že počet „vyhořelých“ jedinců rapidně narůstá. Jsou totiž kladeny stále větší a větší požadavky na pracovníky a taktéž s rozvojem technologií nastávají situace, kdy jeden člověk musí zastávat práci několika lidí. To pak vyvolává frustraci a stres a od nich již není daleko k syndromu vyhoření.
U syndromu vyhoření zpravidla dochází k pěti typickým fázím:
Fáze nadšení - pracující zpočátku překypuje elánem a energií je ochotený pro svoji novou práci mnoho obětovat. V práci nachází uspokojení a naplnění, a proto tedy zapomíná na své koníčky a volnočasové aktivity.
Fáze stagnace - počáteční nadšení opadá a jedinec začíná zjišťovat, že ne vše je tak ideální, jak si původně myslel. V této fázi se také objevuje potřeba vykonávat voločasové aktivity.
Fáze frustrace - jedinec začíná pochybovat nad smyslem své práce. Tyto pochybnosti jsou nejčastěji založeny na špatných zkušenostech s nespolupracujícím klientem nebo nadřízenými.
Fáze apatie - přichází po delší době frustrace a je přirozeným východiskem z pocitu frustrace. Pracující již vykonává pouze nejnutnější povinnosti a svoje zaměstnání považuje za pouhý přísun peněz pro obživu.
Fáze vyhoření - u pracujícího jsou již viditelné příznaky syndromu vyhoření. Období emocionálního i tělesného vyčerpání.
Zdroje:
https://programhplus.cz/syndrom-vyhoreni-ohrozuje-stale-vice-lidi-jak-se-mu-branit
https://nemoci.vitalion.cz/syndrom-vyhoreni/
